Muzejní knihovna a online katalog

Knihovní fond se začal vytvářet současně se založením muzea. Tvořily jej dary měšťanů, příznivců muzea, spolků a nákupy knih. Mezi přispěvateli byli rovněž zakladatelé muzea (J. Duška, J. Baudyš, H. Polický aj.) a posléze členové muzejního spolku. Po sloučení Josefova s Jaroměří v roce 1948 převzalo muzeum v Jaroměři knihovnu josefovského muzea.

Knihovní fond jaroměřského muzea činí takřka jedenáct tisíc svazků. Obsahuje pozoruhodnou sbírku 63 rukopisů z období od 15. do 20. století. K nejcennějším exemplářům patří iluminacemi zdobený Kancionál koupený roku 1566 pro literátské bratrstvo. Byl cenzurován v první polovině 18.století páterem Antonínem Koniášem a text byl zaškrtán a listy vyříznuty (celkem 97). Na zadním přídeští rukopisu připojil František Petera, bývalý farář v Maršově a Bělohradě, poznámku: „Zlobil jsem se na toho Vandalského Kazisvěta, který tuto velebnou památku směl tak ruchati a hanebně Kaziti!!!“ s poukazem na činnost Antonína Koniáše. Speciálník (Rorátník) z roku 1573 sepsaný měšťanem královéhradeckým Matyášem Litoměřickým nese také zjevné zásahy do textu. Přelepená místa byla rovněž cenzurována A. Koniášem.

Převážnou část sbírky tvoří knihy modliteb a nábožných písní vázané v kůži (1. polovina 18. století – 1. polovina 19. století), jejichž autoři pocházeli z Jaroměře, Rychnovka, Libřic, Jesenice, Vysokova, Opočna, Nového Města nad Metují aj. Některé jsou opatřeny ilustracemi, poznámkou o dedikaci knihy a případně o narození a úmrtí v rodině. Jazyk je zpravidla český.

Do fondu je též zařazen rukopis úředního charakteru obsahující přehled platů odváděných holohlavskému děkanu – Status animarum decanatum Hollohlavensi incorporatum jucta alphabeticum ordinem locorum a me Franc. Mar. Uhlirz, decano, conscriptus die 30 Januarij 1776.

Mezi německy psané rukopisy patří Ganz umständliche Beschreibung der Grafschaft Glatz z roku 1720 aj.

K cenným prvotiskům se řadí kolekce biblí: Bible pražská (1488) a Bible kutnohorská (1489, s dřevořezbami), přední místo mezi tištěnými knihami zaujímají Benátská bible (1506), Kralická bible (1596) spolu s Novým zákonem (1597). Oddíl militaria vytváří knihy převedené z knihovny josefovského muzea, které je získalo darem od Bibliothek des Militär-Wissenschaftlichen Vereines in Josefstadt. K nejvzácnějším exponátům patří vojenský spis polního maršálka Raimunda Montecuculi – Memoires de Montecuculi.

Nejmenší kniha ve sbírkách muzea je kolibří vydání modlitebné knížky Diamanten und Perlen o rozměrech 5 × 3,7 cm a naopak největší i nejtěžší An Ehren und an Siegen – Reich (byla vydána k výročí vlády císaře Františka Josefa I., rozměry 52 × 40 × 15,5 cm).

Knihovní fond je postupně doplňován dary či nákupy knih se vztahem ke slavným rodákům města, významným osobnostem a pamětihodnostem Jaroměřska, výročím místních spolků aj.

Fond jaroměřských starých tisků od 16. do 19. století (Knihopis 5191) zpracoval v Knihopisu českých a slovenských tisků Vladimír Jarý z Muzea a galerie Orlických hor.

Knihovna je dle knihovního zákona evidována u Ministerstva kultury České republiky jako veřejná. Knihy jsou katalogizovány klasickou i digitální formou v knihovním systému Clavius. K vyhledávání slouží jak fyzické karty, tak on-line katalog.