Stálá expozice

Přízemí

V Městském muzeu v Jaroměři se seznámíte s historií obchodního domu, majitelem Josefem Wenkem a jeho rodinou, stavitelem J. Mášou a architektem J. Gočárem. Součástí stálé expozice jsou nové prostory věnované především období existence obchodního domu, životu obchodnické rodiny i jejich autosalónu.

Expozice obsahuje hojné množství interaktivních prvků, které potěší především dětské návštěvníky různého věku.  Děti do 10 let tu mají k prozkoumání malé Aero 30, které mohou řídit, měnit mu kola nebo jej natankovat. Dále v oddělení Automoto ještě naleznou dřevěné hračky, skládačku, maxi puzzle i dřevěné motorky na pružině. V hlavním sále se nachází skládačka a edukační hračka – prodejní pultík, kde si mohou děti hrát na obchodníka a zákazníka. Je zde připravena i tvořivá dílna, kde je možné vyzkoušet výzdobu proslulého zboží firmy Wenke a syn. Kabinet Polski seznamuje návštěvníky se všemi subjekty zapojenými do projektu Via Fabrilis a především s našimi dvěma hlavními polskými partnery. Pro děti je tu připravené třídění předmětů do správných muzeí a „hmatovka“. 

1. patro – galerie

Zde se nachází výstava prací jaroměřských výtvarníků, které střídají dočasné výstavy dle aktualního výstavního plánu, a Vladimír Preclík Nekousavě kousati.
Po větší část roku je zde k vidění expozice výtvarníků Josefa Šímy, Otakara Španiela a Josefa Wagnera.

 

JOSEF ŠÍMA

Josef Šíma patří k velkým osobnostem evropského malířství 20. století. Narodil se roku 1891 v Jaroměři a jeho rodný dům zde dosud stojí. Šímův otec učil kreslení a malbu na zdejší C. k. řemeslnické škole, kterou navštěvoval kupříkladu i malíř František Kupka. Po absolvování Akademie v Praze ve třídě Jana Preislera studoval Josef Šíma na brněnské technice. V roce 1920 odejel do Francie a natrvalo se zde usadil. Ani poté však nepřerušil styky s vlastí a jako člen Devětsilu se účastnil kulturního dění v Československu. V roce 1927 založil se svými přáteli básníky skupinu Le Grand Jeu a jeho tvorba se vyvíjela směrem ke snaze postihnout univerzální jednotu světa a lidského života. Šímovy snové krajiny nebo mytologická podobenství promlouvají i jako vzpomínka malíře na kraj mládí. Významnou součást jeho tvorby tvořila práce ilustrátorská. Vystavené obrazy jsou zapůjčeny z Národní galerie v Praze, raná díla pochází ze sbírek Městského muzea Jaroměři.

Josef Šíma zemřel v roce 1971 v Paříži. Bustu malíře vytvořila akademická sochařka Vlasta Prachatická a byla v roce 1992 instalována v jaroměřském parku za školou, kterou kdysi Josef Šíma navštěvoval.

OTAKAR ŠPANIEL

Ve staré cínařské rodině Španielů se v roce 1881 narodil nejstarší syn – Otakar. Studoval na pražské a vídeňské Akademii a byl žákem znamenitého českého sochaře J. V. Myslbeka. Podnikl několik zahraničních studijních cest. V roce 1919 byl jmenován profesorem Akademie výtvarných umění v Praze a později se stal i jejím rektorem. Otakar Španiel je považován za zakladatele československé medailérské školy – navrhl první československé mince, vytvořil celou řadu vynikajících medailí, plaket a reliéfů. Patřil k vůdčím osobnostem českého sochařského novoklasicismu. Věnoval se pomníkové a portrétní tvorbě. Velká část Španielovy umělecké pozůstalosti je uložena v jaroměřském muzeu. Na jaroměřském hřbitově se nalézá jeho Pieta, podle třetinových modelů sochy T. G. Masaryka byly v 2. pol. 90. let vytvořeny sochy prvního prezidenta v Pardubicích, Prostějově a konečně také v Praze. Bohužel v Jaroměři se dosud nepodařilo obnovit Španielův pomník Masaryka (poprvé odstraněn nacisty a podruhé komunisty).

Otakar Španiel zemřel v roce 1955 v Praze. Jeho rodný dům byl v r. 1883 zbořen a na jeho místě se nalézá pamětní deska s bustou sochaře od Milana Knoblocha.

JOSEF WAGNER

Stal se pokračovatelem v díle svých předků, sochařů a kameníků, kteří ve východních Čechách zanechali výrazné stopy své výtvarné činnosti stejně jako jeho dva bratři – Antonín a Václav. Narodil se v roce 1901 v Jaroměři, studoval u Jana Štursy, Otakara Španiela, Otty Gutfreunda, jeho celoživotní inspirací však byl genius barokního sochařství Matyáš Bernard Braun. Josef Wagner patří k hlavním představitelům barokizujícího proudu v českém sochařství 30. let 20. století. není proto divu, že byl též vynikajícím restaurátorem starých děl. V roce 1945 se stal profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Dílo J. Wagnera zdobí mnohé galerie u nás a několik drobných prací vlastní také jaroměřské muzeum.

Josef Wagner zemřel v roce 1957 v Havlíčkově Brodu. Jeho rodný dům se nezachoval.

Historie výstavby Wenkova obchodního domu

Vystavené dobové fotografie a plány (i nerealizované návrhy) z let 1910–1930 jsou výborným studijním materiálem, který postihuje průběh stavby a představují také rodinu továrníka Wenkeho. Nechybějí propagační letáky, reklamní a sezónní nabídky firmy A. Wenke a syn.

PhDr. Olga Mertlíková