Historie Městského muzea v Jaroměři

Muzeum v Jaroměři patří k nejstarším v našem regionu. V roce 1879 uspořádala „poučná a zábavná jednota JARBOJ v Jaroměři výstavu starožitností. Bylo vystaveno asi sedm set předmětů převážně z Jaroměřska. Výtěžek výstavy měl přispět k založení fondu na provoz opatrovny pro děti nemajetných rodičů. Tým nadšených pořadatelů se skládal ze starožitníka Josefa Dušky z Josefova, hodináře Emila Schmidta, učitele Hynka Šlosárka z Jaroměře a dalších.

Koncem roku 1882 městská rada rozhodla o zřízení „stánku pro starobylé památnosti našeho okolí“ a poukázala 2.673 zlatých na nákup sbírkových předmětů. Návrh na zřízení městského muzea společným nákladem spořitelny, obce a občanské záložny, podaný Františkem Polickým na schůzi spořitelního výboru v Jaroměři dne 20. ledna 1883 byl jednohlasně přijat. Provolání podepsané purkmistrem Antonínem Vodákem z března 1883 nabádalo občanstvo ke sbírání a záchranu dějinných památek před zkázou.

Správu sbírek vykonávali zprvu továrník František Polický a poštmistr Jan Baudyš. Dokonce ve svém domě uvolnil jednu místnost pro ukládání sbírek. Dne 28. února 1885 byly muzejní sbírky převzaty do majetku obce a péče o ně svěřena do rukou muzejní rady. První muzejní expozice byla otevřena v nové chlapecké škole na Ostrově v roce 1886.
V roce 1885 muzeum převzalo také městský archiv (nyní je uložen ve Státním okresním archivu v Náchodě). Do roku 1896 fungovala při muzeu veřejná městská knihovna. Muzeum se účastnilo národopisných výstav v Hradci Králové, Pardubicích a v Hořicích. V roce 1891 poskytlo své exponáty na Všeobecnou zemskou jubilejní výstavu v Praze a v roce 1895 se velmi úspěšně prezentovalo na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze.

Významnou kapitolu v dějinách muzea představuje období 1904 až 1912, kdy je v Jaroměři vydáván historický časopis Archiv, přejmenovaný na Hradecký kraj. V roce 1910 vyšel první tištěný průvodce po muzejních sbírkách z pera MUDr. Vojtěcha Paula, vůdčí osobnosti mezi dobrovolnými správci muzea
Po jeho smrti stál v čele muzejní komise Václav Novák, profesor gymnázia a městský archivář. Vynikajícím počinem bylo vydání osmi svazků Ročenek městského muzea v Jaroměři (1930 až 1937). Ve 30. letech 20. století usilovali členové muzejní komise o novou budovu pro muzeum. Projekt výstavby společenského domu na Malé Obci, kde se počítalo i s muzeem, se neuskutečnil kvůli tíživé politické situaci v roce 1938. Během druhé světové války byla část muzejního fondu spolu s archivem uloženy v kryptě svatomikulášského chrám. O muzeum pečovalo pětičlenné kuratorium.

Dne 11. května 1947 bylo otevřeno nové muzeum v bývalém obchodním domě firmy A. Wenke a syn. Nabídku k první výstavě dostali Otakar Španiel a Josef Wagner (byla vystavena též díla jeho zemřelého bratra Václava). V prostorných sálech zadního traktu budovy byly instalovány nejvzácnější muzejní předměty. Tuto instalaci můžeme označit za druhou stálou expozici v historii muzea. O správu muzea a archivu se staral Vilém Menzel, úředník a poté učitel a loutkář Rudolf Bouček.

V roce 1949 obohatily sbírkové fondy muzea exponáty ze sbírek zrušeného josefovského muzea. V roce 1955 obdrželo muzeum statut okresního muzea (pouze do roku 1960). Zdeněk Berber – nový a již placený ředitel se musel vypořádat se zbouráním části zadního traktu budovy, který ustoupil výstavbě luhové dílny národního podniku ZAZ v Jaroměři. Věnoval se přípravě nových expozic, na nichž se podíleli archeologové a historici: dr. Jan Tomský, dr. Jitka Hralová, dr. Jaromír Loužil, Josef Jindra, badatel, Vladimír Wolf, tehdy student historie, akademický malíř Jiří Škopek a akademický sochař Rudolf Šraibr.

V roce 1959 byla otevřena expozice Pravěk Jaroměřska. Exponáty doprovázely vysvětlující texty, ilustrace a modely. V roce 1961 byla otevřena stálá expozice galerie plastik a medailí Otakara Španiela uspořádaná ve spolupráci s Národní galerií v Praze. Další nová expozice nesla název Historický vývoj Jaroměřska za feudalismu do roku 1848. O rok později byl ve druhém patře instalován výběr z díla Josefa Wagnera.

Nelehká situace pro vedení muzea nastala v roce 1963. O výstavní budovu muzea projevili zájem zástupci velkoobchodů v Pardubicích a Hradci Králové. Místní straničtí funkcionáři začali hledat pro muzeum náhradní prostory. Naštěstí se ukázalo, že objekt bez části zadního traktu obchodnímu provozu již nevyhovuje.
Koncem 70. let se muzeum dočkalo prvních stavebních úprav a rozšíření depozitárních prostor v sousedním domě čp. 91. V té době byly již zrušeny stálé expozice muzea. V roce 1979 byla ve spolupráci s Okresní galerií v Náchodě otevřena ve druhém patře expozice Josefa Šímy, Otakara Španiela a Josefa Wagnera.

V roce 1983 muzeum oslavilo sté výročí založení uspořádáním výstav přesahujících hranice města. V letech 1985 až 1987 byl objekt podroben rekonstrukci, při níž došlo k výměně skleněného průčelí a zrestaurování interiéru. Sídlo muzea se doslova stalo pýchou města. Jeho výstavní sály patří mezi nejkrásnější v celém kraji. V roce 2000 zaplavila muzejní suterén povodeň „století“. O rok později byl po náročné opravě zprovozněn historický výtah coby „živý“ svědek slavné minulosti obchodního domu.

V roce 1998 došlo k otevření nové muzejní expozice, a to v upravených prostorách josefovské radnice.
V letech 1978 – 2011 muzeum provozovalo prohlídkový okruh podzemních chodeb v Josefově, kasematy v Bastionu I a lapidárium soch M. B. Brauna. V součinnosti s Klubem vojenské historie se podílelo na pořádání bojových ukázek v areálu podzemních chodeb. V období 2004 – 2007 provozovalo expozice Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta.
Muzeum i nadále spolupracuje s železničním muzeem, jež od roku 1994 provozuje spolek Společnost železniční výtopna Jaroměř. Nenaplněným snem zůstala společná idea spojit úzkokolejnou tratí železniční muzeum s bývalou parní vodárnou nad soutokem Labe a Metuje, kterou mělo v letech 1991 až 1997 muzeum ve své správě. Spolupracuje dále se Spolkem ochránců pevnosti Josefov, který v areálu Ravelinu XIV vybudoval vlastní muzejní expozici. Součinnost s uvedenými organizacemi umožnila v letech 2000 – 2013 pořádat společný poznávací program pro mládež nejen z Královéhradeckého kraje.

Ve spolupráci s městskou knihovnou bylo vydáno šest svazků Ročenek knihovny a muzea v Jaroměři (1996 – 2001). V období 1998 – 2004 muzeum uspořádalo několik odborných konferencí. První v roce 1998 byla věnována josefovskému rodákovi, diplomatu Arnoštu Heidrichovi. Další dvě se uskutečnily v září roku 2001. První nesla název Antonín Hampl – Československý politik (1874 – 1942) a druhá Reemigrace krajanů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Muzeum ji pořádalo ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové, Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel a Radou Černobylských krajanů. O rok později následovala konference Zdeněk Němeček – legionář, diplomat a spisovatel. V roce 2005 se muzeum podílelo na semináři o M. S. Patrčkovi a jeho roli vojáka, lidového buditele a vynálezce.

Výstavy pořádané muzeem připomněly významné osobnosti Jaroměře i Josefova (Josef Wagner, František Černý, Miroslav Ivanov, Josef Gočár, Vladimír Preclík aj.), historická výročí (pevnost Josefov, válečné události let: 1866, 1914-1918, 1939-1945). Muzeum získalo v rámci smlouvy o vzájemné spolupráci digitální soubor plánů pevnosti Josefov. Jsou využívány pro historické výstavy i stálou expozici v Josefově, slouží též pro studium badatelů z řad veřejnosti.

Kniha Josefov ve starých pohlednicích vyšla péčí muzea v roce 2007. Brožurka k 125. výročí muzea vyšla v roce 2009. Ke stému výročí otevření obchodního domu vydalo muzeum v roce 2011 reprezentativní publikaci: Gočár/Wenke, retrospektivní katalog k životnímu jubileu akademického malíře Jiřího Škopka (2013), Poštovní historii královského věnného města Jaroměř (2015) a Vzpomínky josefovského kluka (2016).

Muzeum se svými podněty, rešeršemi a návrhy podílí na popularizaci významných osobností spjatých s Jaroměří. Iniciovalo odhalení pamětních desek dalším rodákům, a to Blahoslavu Hrubému, organizátorovi třetího odboje v USA a Antonínu Hamplovi, předsedovi Československé sociálnědemokratické strany dělnické. U příležitosti oslav 225. výročí založení josefovské pevnosti byla odhalena pamětní deska jejímu projektantu C. B. Querlonde Duhamel. V roce 2006 se muzeum podílelo na přípravě a odhalení desky setníku a astronomovi Wilhemu Bielovi. Za připomenutí stojí i podnět k vytvoření busty M. B. Brauna na náměstí ČSA od sochaře Vladimíra Preclíka.
V rámci projektu Historické rekonstrukce, společný turistický produkt v česko-polském příhraničí připravilo muzeum k vydání propagační brožuru a mapu pro návštěvníky pevnosti Josefov, brožuru pro dětské návštěvníky pevnosti a tabulky na význačné domy a stavby v Josefově.

V roce 1998 došlo k otevření muzejní expozice, a to v upravených prostorách josefovské radnice.
Expozice představila návštěvníkům nejvzácnější exponáty muzea a přiblížila historický vývoj Jaroměřska – od pravěku až do druhé poloviny 20. století. V roce 2016 muzeum využilo výhodnou nabídku ze strany soukromého subjektu a stálou expozici přestěhovalo do budovy bývalého zásobovacího úřadu pevnosti Josefov.

PhDr. Olga Mertlíková

Městské muzeum v Jaroměři
Husova 295
551 01 Jaroměř

Tel.: (+420) 491 812 731
e-mail: info@muzeumjaromer.cz

4 + 13 =

Městské muzeum v Jaroměři
Husova 295
551 01 Jaroměř

Tel.: (+420) 608 976 498
Email: info@muzeumjaromer.cz

15 + 3 =