Partnerské Muzeum sprzętu gospodarstwa domowego v Ziebicích

Historie a budova muzea

Počátky muzea v Ziebicích (Münsterberg) sahají k roku 1930, kdy se místní zastupitelstvo, tak jako mnoho dalších zastupitelstev měst Dolního Slezska v této době, rozhodlo zřídit „Heimatmuseum“, shromažďující památky z minulosti města a okresu. Dočasná expozice z r. 1931 se rychle rozrůstala díky darům místních občanů a zejména díky daru vdovy po slezském umělci a sběrateli Josephu Langerzeovi: Pozůstalost představovala velkou kolekci různých sbírkových předmětů.

Muzeum v Ziebicích přestálo bez úhony II. světovou válku a bylo předáno dosavadním německým kustodem polským úřadům v r. 1946. Pro návštěvníky se muzeum otevřelo počátkem 50. let 20. století. Nová expozice byla obohacena o sbírky zrušeného muzea města Němčí (Niemcza). Tehdejší polské úřady nebyly pochopitelně nakloněny myšlence, aby se expozice nového muzea opírala o „německé“ sbírky. Vznikla tak myšlenka, aby se muzeum specializovalo na sbírkotvornou a výstavní činnost spjatou s dějinami zařizování domácnosti, tedy na různé domácí vybavení, od kuchyňského náčiní po nábytek a spotřebiče. Takové pojetí muzejní sbírky navíc bylo – a zůstalo – v rámci Polska ojedinělé. Muzeum získalo název „Muzeum Sprzętu Gospodarstwa Domowego“, tedy „Muzeum vybavení domácnosti“. V 70. letech se muselo muzeum přesunout ze svým vyhovujících prostor, které zabral městský úřad, do prostor historické radnice. Nové prostory pro muzeum znamenaly změnu k horšímu, minimálně pokud se týká depozitárních a výstavních prostor. Z počátku bylo muzeu dokonce vyhrazeno pouze několik místností. Teprve po přelomu tisíciletí získalo muzeum do svého užívání větší část historické radnice. V letech 2008 – 2010 byla provedena celková rekonstrukce budovy, která vedla k významnému rozšíření výstavních prostor.

Nové výstavní prostory jsou věnovány převážně expozici zařízení měšťanského domu z 19. století a historii regionu – muzeum se snaží tvůrčím způsobem zkombinovat roli muzea specializovaného a muzea regionálního. Trvalá expozice je pravidelně obnovována, tak, aby bylo muzeum stále lákavým cílem o pro navracející se návštěvníky.

Samotná budova dnešního sídla muzea, tedy městská radnice, byla postavena v letech 1887 až 1890 na místě starší renesanční radnice. Chodby jsou zdobené nástěnnými malbami slezského malíře Alfreda Gottvalda a vyobrazují důležité historické momenty a postavy z historie města. Z renesanční budovy radnice se dochovala pouze věž z 16. století, ze které je překrásný výhled na město a okolní pahorkatinu horské masivy Sudet.

Řezbářská kolekce

Řezbářská kolekce je tvořena především řezbami s náboženskou tematikou. Její jádro představuje především kolekce pěti oltářních plastik z r. 1702, které pocházejí z již neexistujícího kostela sv. Petra a Pavla v Němčí. Dalším významným exponátem je řezba sv. Hedviky Slezské z konce 15. století. Raritou je vystavené bozzetto (studie z hlinky) řezby jednoho z biskupů. Jde patrně o dílo neznámého českého řezbáře z počátku 18. století. Mimořádný je i vystavený dřevěný oltář mlynářského, kolářského s truhlářského cechu z Němčí, zhotovený kolem roku 1670. Uvedené exponáty jsou vystavené v působivé prostoře sklepa radniční věže, v místě bývalé hladomorny.

Kolekce zbraní

Jde o ne příliš rozsáhlou, ale o to zajímavější sbírku. Obsahuje jak sečné, tak i palné zbraně, vojenské i myslivecké. Raritou je dobře zachovaný popravčí meč z počátku 17. století. Dále si lze prohlédnout zbraně dřevcové, jako halapartny či spontony. Sbírka palných zbraní se skládá z předovek i zadovek, z mysliveckých zbraní jsou k vidění jak zbraně kulové, tak brokové. Vystavené jsou i lovecké tesáky. Většina vystavovaných palných zbraní pochází z 19. století.

Kolekce žehliček

Zlatým hřebem sbírky žehliček je nejstarší žehlička z území Polska, datovaná do roku 1655, zapůjčená ze sbírek Národního muzea ve Vratislavi. Expozice postihuje vývoj žehliček od 17. století prakticky do současnosti. Prohlédnout si lze žehličky na uhlí, žehličky monolitické, které se nahřívaly v celku na plotně kamen, žehličky na líh, plyn a konečně jedny z prvních typů žehliček elektrických. Sbírku rozšiřuje pestrá kolekce žehliček na vlasy – kulem. Expozice žehliček je doplněna velkým mechanickým mandlem z poloviny 20. stol., na kterém si návštěvníci mohou mandlování sami vyzkoušet.

Kuchyně

Ve výstavním sále věnovaném kuchyňskému náčiní je možné si prohlédnout vše, co kdy sloužilo k vaření, smažení či pečení. Datování exponátů spadá do období od 14. do 20. století. Vizuálně působivá je sbírka měděného a mosazného nádobí, která obsahuje hrnky, kotlíky, rendlíky, pekáče a termofory (nádoby na zahřívání těla či např. peřin). Expozice obsahuje opravdu velké množství nejrůznějších kuchyňského náčiní z různých epoch, ale její jádro je tvořeno typickou měšťanskou kuchyní z počátku 20. století, včetně originálních kachlových kamen.

Etnografický sál

V etnografickém sále jsou instalován y slezské lidové skříně z 18. a 19. století a sbírka lidového nádobí a vesnického nářadí z oblasti slezsko-českého pohraničí. Nainstalovaná je zde i zrekonstruovaná ševcovská dílnička. Tato expozice je doplněná např. dřevěnými perníkářskými formami či lidovými malbami s náboženskou tematikou. V etnografickém sále je i výstava věnovaná historii praní a mandlování, ze které je patrný vývoj od primitivního tlouku přes různé valchy po mechanické pračky z počátku 20. století.

Kolekce Josepha Langera (1865 – 1918)

Tuto kolekci darovala v letech 1934 – 1937 vdova po Josephu Langerovi, Marta Langerová, tehdejšímu nově ustanovenému muzeu města Münsterberg/Ziebic.
Joseph Langer byl známý slezský malíř, konzervátor uměleckých děl a cestovatel. Langer byl všestranný umělec, kromě malování obrazů maloval i nástěnné malby, ilustroval knihy a projektoval nábytek a divadelní scény. Jeho konzervátorská práce zahrnovala restaurování barokních nástěnných maleb (např. Aula Leopoldina univerzity ve Vratislavi, klášterní knihovna v Lubiążu či mauzoleum slezských Piastovců v Lehnici.

Vystavená část sbírky obsahuje část Langerových děl, jako jsou obrazy a skici k návrhům nábytku a divadelních scén. Monumentálním vystaveným dílem je obraz Sejmutí z kříže. Kromě vlastního díla jsou vystaveny i sbírkové předměty, které Joseph Langer nashromáždil; lze uvézt například vzácný pergamenový rukopis z 15. století. Raritní je také ikona sv. Jana Křtitele z 1. pol. 17. století.

Barokní kabinet

Nejvýraznější částí této expozice je kolekce barokního nábytku: sekretáře, komoda, kredenc a především bohatě intarzovaná skříň z počátku 18. století. Expozice je doplněna příklady slezského barokního malířství a cechovním slavnostním nádobím: mimořádné jsou zdobené poháry ze 17. a 18. století. Z obrazů je nutné upozornit na dílo slezského malíře Michala Leopolda Willmanna „Josefův polibek“ z r. 1678.

Kolekce užitkového skla

Jde o nevelkou, ale o to zajímavější kolekci skla z období 17. -20. století, který byla po takřka čtyřicet let vystavena v Krkonošském muzeu v Jelení Hoře. Do Ziebického muzea se kolekce navrátila až v roce 2009. Patrně nejzajímavějšími exponáty kolekce jsou tzv. „zwischengoldy“ – skleničky zdobené dekoračním plátkovým zlatem vloženým mezi vrstvy skla a nádoby zdobené drahokamy a polodrahokamy, granáty a rubíny. K vidění je celá řada druhů užitkového skla, jako sklenky, kalíšky, korbely na pivo, slavnostní sklenice, vázy a podobně.

Měšťanský salonek – biedermeier

V tomto salonku si lze prohlédnout typický módní interiér zámožného slezského měšťana druhého čtvrtletí 19. století, zařízený ve stylu biedermeieru. Kromě souboru nábytku, obsahujícího například vitrínu, stůl či sofa, je v salonku k vidění několik biedermeierovských bibelotů (kalamářů) nebo raritní soubor příborů užívaných k jezení raků. Způsob tehdejšího stolování je ilustrován stříbrným servisem; největší pozornost zasluhuje pozlacená patera na ovoce ve tvaru dvoukolového vozu taženého párem labutí. Stěny salonku jsou vyzdobeny portréty měšťanů.

Sambice – Münsterberg – Ziebice

Tato expozice je věnovaná historii města Ziebic a jejich okolí. K vidění jsou k expozici například odlitky i originály městských, knížecích a cechovních pečetí, včetně pečetních razítek z 16. až 20. století. Historická expozice dále obsahuje velké množství fotografií, map, plánů, dokumentů a artefaktů.

Kde se muzeum nachází?

Příjezd a parkování u muzea je pohodlné. Parkoviště pro osobní automobily se nachází na náměstí před radniční budovu, která je sídlem muzeum. Autokary mohou zaparkovat cca 300 m od muzea na parkovišti u křižovatky ulic Valowej a Bohaterów Getta. Ziebice leží přibližně 60 km jižně od Vratislavi v dolnoslezském vojvodství. Nejpohodlnější příjezd je po železnici z Vratislavi směrem na Kladsko anebo automobilem z Vratislavi přes Strzelin směrem na Paczkow a dále do Čech anebo ze Ząbkowic Śląskich (v městě se křižují silnice č. 385 a 395).

Otevírací doba muzea a virtuální prohlídka muzea

Podrobné a doplňované informace o otevírací době, akcích a cenách vstupenek naleznete na webových stránkách muzea: www.muzeumziebice.pl
Virtuální prohlídka muzea ZDE